|
|
Ježíšovo poselství a život - pedagogická příprava výuky dle bavorského Lehrnplanu do hodin náboženství německého gymnázia
Mlátilíková, Eva ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Fajfr, Marek (oponent)
V diplomové práci nazývající se "Ježíšovo poselství a život - pedagogická příprava výuky dle bavorského Lehrnplanu do hodin náboženství německého gymnázia" jsem se věnovala exegesi vybraných témat z oblasti novozákonní teologie. Při práci s Novým zákonem jsem se opírala o aktuální přístup zkoumání zvaný "Kulturwissenschaft", který vymyslela prof. dr. Sandra Huebenthalová z University Passau. Tuto metodu jsem volila právě proto že jsem měla možnost absolvovat kurz u S. Heubenthalvé, který se uvedené metodě věnoval. K jednotlivým tématům jsem vypracovala vlastní pedagogickou přípravu do hodin náboženství. Přemýšlela jsem, jak bych jednotlivá témata vyučovala. Volila jsem vždy takové výukovém metody, se kterými mám osobní zkušenost a které jsem si mohla v praxi již vyzkoušet.
|
|
|
Oxytocin and Social Behavior in Laboratory Rodents
Aruťuňanová, Patricie ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Oxytocin je neuropeptidový hormon, který je znám primárně svými neuromodulačními účinky na samičí reprodukční systém. Vyvinul se společně s vasopressinem z vasotocinu a je syntetizován v hypothalamu, konkrétně v supraoptickém a paraventrikulárním jádře, odkud putuje přes neurohypofýzu do krevního oběhu. Jeho periferní účinky pokrývají celou škálu fyziologických procesů od vyvolání porodu k tlumení úzkostí. Oxytocinový receptor je typ receptoru spřažený s G proteinem, jehož agonisté a antagonisté se hojně používají v porodnictví. Tento hormon je v poslední době spojován se sociálním chováním, například byly ukázány jeho účinky na agonistické chování u laboratorních hlodavců. U těchto druhů zodpovídá za správný průběh kopulace, a stejně tak u nich stimuluje parentální chování. Pozitivní vliv má i na jejich sociální paměť. Oxytocin je nadějným lékem pro neuropsychiatrická onemocnění se sociálními deficity.
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
|
Proměny každodennosti se zánikem letiště "Korea" v Žatci
Kovanda, Damián ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Tesařová, Šárka (oponent)
1 Anotace: Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jak proměňoval každodenní život bývalých zaměstnanců z vojenského letiště v Žatci, nazývaného "Korea". Práce se soustředí na jednotlivé výpovědi těchto lidí a sleduje proměny v interpretacích vlastního života v kontextu změn, které potkaly objekt letiště "Korea". Také ukazuje, jakým způsobem se proměňovaly běžné životy lidí, v závislosti na změnách jejich každodenního světa, do kterého byli situováni. Dále sleduje životní strategie a způsoby, kterými tito lidé disponovali při aklimatizaci na nový život a při utváření své nové životní dráhy. A v neposlední řadě, tato práce poukazuje na to, jak vypadá každodenní život těchto lidí i každodenní život v žateckém regionu dnes. Výzkum každodennosti, který v rámci této práce provádím, vychází z teoretických konceptů fenomenologické sociologie Alfreda Schütze. Každodennost v této oblasti zkoumám skrze konceptuální rozšíření o materiální kulturu, kolektivní paměť a sociální identity. Proměny každodennosti sleduji nejen prostřednictvím rozhovorů s informátory, ale také analýzou Žateckého týdeníku. Závěry této práce předkládají, jaké změny potkaly každodennost v okolí letiště "Korea". Tyto změny jsou vysvětlovány interpretacemi samotných informátorů, a zároveň i výroky regionálního tisku.
|
|
|
Jak se dělá paměť ve veřejnoprávním rozhlase
Novotná, Petra ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V diplomové práci popisuji proces, ve kterém vznikají jednotlivé díly rozhlasového pořadu Příběhy 20. století, vysvětluji na něm, jaké faktory ovlivňují vzpomínání ve veřejnoprávním médiu a jak vznikají místa paměti v jeho vysílání. Zkoumám, jak jsou natáčena vyprávění lidí, jejichž příběh pak může být v pořadu prezentován, jak k nim jednotliví tazatelé přistupují a jakou motivaci k takovéto činnosti mají. Zabývám se také tím, jak jsou příběhy do pořadu vybírány, jak jsou zpracovávány, kdo se na jejich zpracování podílí i tím, jak je možné, že má k takové činnosti pověření. Součástí diplomové práce je rovněž podrobný popis společenského postavení organizace Post Bellum a jejího stěžejního projektu, sbírky Paměť národa, která je s tvorbou pořadu Příběhy 20. století úzce spojená. V závěru práce se zabývám tím, že toto společenské postavení je jedním z důležitých prvků v procesu tvorby paměti ve veřejnoprávním médiu, který nepřímo ovlivňuje. V diplomové práci se snažím odpovědět také na to, jaký vliv může mít zkoumaný pořad, jako součást institucionalizované vzpomínání a mediální komunikace na sociální paměť.
|
|
|
The Processing of Social Information by Neurons in the Rat's Hippocampus.
Hanzlík, Adam-František ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Ježek, Karel (oponent)
Schopnost vnímat a zpracovávat sociální podněty v prostředí je životně důležitá napříč téměř celou živočišnou říší. Hipokampální formace byla vždy tradičně spjata s prostorovou pamětí. Nedávný výzkum však poukázal na roli hipokampu, konkrétně CA2 oblasti, ve zpracování sociální informace a kódování sociální paměti. Kromě jiného se objevily nové behaviorální i elektrofysiologické studie vyzdvihující význam spánku pro fysiologické zpracování sociální informace. Ve své diplomové práci jsem se zabýval zpracováním sociální informace neurony v CA2 oblasti hipokampu u potkana. Nahrával jsem jednotkovou aktivitu z hipokampu bdělých zvířat během behaviorálního experimentu, ale také ve spánku. Můj experiment zahrnoval nové paradigma, při kterém byl experimentální potkan vystaven sociální stimulaci v podobě dvou stimulačních potkanů na čtyřramenném bludišti. Pozoroval jsem, že aktivita některých neuronů byla v bludišti prostorově organisována. Prostorová aktivita neuronů se změnila nejen poté, co byl experimentálnímu potkanovi presentován sociální kontext, ale i poté, co byli stimulační potkani přemístěni do jiných ramen. Konečně jsem pozoroval také změnu aktivity neuronů ve spánku následujícím behaviorální úlohu. Výsledky mé práce prohlubují dosavadní znalosti neuronálních mechanismů týkajících se kódování...
|
|
|
Proměny každodennosti se zánikem letiště "Korea" v Žatci
Kovanda, Damián ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Tesařová, Šárka (oponent)
1 Anotace: Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jak proměňoval každodenní život bývalých zaměstnanců z vojenského letiště v Žatci, nazývaného "Korea". Práce se soustředí na jednotlivé výpovědi těchto lidí a sleduje proměny v interpretacích vlastního života v kontextu změn, které potkaly objekt letiště "Korea". Také ukazuje, jakým způsobem se proměňovaly běžné životy lidí, v závislosti na změnách jejich každodenního světa, do kterého byli situováni. Dále sleduje životní strategie a způsoby, kterými tito lidé disponovali při aklimatizaci na nový život a při utváření své nové životní dráhy. A v neposlední řadě, tato práce poukazuje na to, jak vypadá každodenní život těchto lidí i každodenní život v žateckém regionu dnes. Výzkum každodennosti, který v rámci této práce provádím, vychází z teoretických konceptů fenomenologické sociologie Alfreda Schütze. Každodennost v této oblasti zkoumám skrze konceptuální rozšíření o materiální kulturu, kolektivní paměť a sociální identity. Proměny každodennosti sleduji nejen prostřednictvím rozhovorů s informátory, ale také analýzou Žateckého týdeníku. Závěry této práce předkládají, jaké změny potkaly každodennost v okolí letiště "Korea". Tyto změny jsou vysvětlovány interpretacemi samotných informátorů, a zároveň i výroky regionálního tisku.
|
|
|
Teorie sociální paměti jako alternativa k přístupu z hlediska kritérií autenticity v ježíšovském bádání
Langhammer, Pavel ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Gebelt, Jiří (oponent)
Tato magisterská práce se pokouší do českého novozákonního prostředí vnést problematiku teorie sociální paměti, která se ve světovém bádání řeší už přibližně dvacet let. Zaměřuje se především na vymezení se vůči kritériím autenticity při hledání historického Ježíše ze strany teoretiků sociální paměti, hlavně Chrise Keithe, ale hledá i kořeny tohoto uvažování. Jednak u teoretiků sociální paměti jako Maurice Halbwachs či Jan Assmann. Ale i u novozákonních badatelů jako Birger Gerhardsson či Werner Kelber, kteří problematizovali model vývoje evangelijní tradice jak ho představil především Rudolf Bultmann. Kritika Bultmannova přístupu je pak u Chrise Keithe základem kritiky přístupu z hlediska kritérií autenticity. Práce prezentuje Keithovy koncepty "Jesus-memory approach" a věnuje se některým kritikám vedeným vůči teorii sociální paměti v novozákonním bádání, přichází ale i s vlastním hodnocením problematiky. Práce je příspěvkem do oblasti hermeneutiky a vývoje metodologie či předpokladů exegeze.
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
|
Jak se dělá paměť ve veřejnoprávním rozhlase
Novotná, Petra ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V diplomové práci popisuji proces, ve kterém vznikají jednotlivé díly rozhlasového pořadu Příběhy 20. století, vysvětluji na něm, jaké faktory ovlivňují vzpomínání ve veřejnoprávním médiu a jak vznikají místa paměti v jeho vysílání. Zkoumám, jak jsou natáčena vyprávění lidí, jejichž příběh pak může být v pořadu prezentován, jak k nim jednotliví tazatelé přistupují a jakou motivaci k takovéto činnosti mají. Zabývám se také tím, jak jsou příběhy do pořadu vybírány, jak jsou zpracovávány, kdo se na jejich zpracování podílí i tím, jak je možné, že má k takové činnosti pověření. Součástí diplomové práce je rovněž podrobný popis společenského postavení organizace Post Bellum a jejího stěžejního projektu, sbírky Paměť národa, která je s tvorbou pořadu Příběhy 20. století úzce spojená. V závěru práce se zabývám tím, že toto společenské postavení je jedním z důležitých prvků v procesu tvorby paměti ve veřejnoprávním médiu, který nepřímo ovlivňuje. V diplomové práci se snažím odpovědět také na to, jaký vliv může mít zkoumaný pořad, jako součást institucionalizované vzpomínání a mediální komunikace na sociální paměť.
|
host ::
RSS.